Optické zpožďovací linky (Fiber Optical Delay Lines) jsou zařízení, která se používají ke změně časování světelného signálu modifikací délky jeho optické dráhy. Základní princip je jednoduchý - zpožďovací linka vkládá světlu do cesty dráhu navíc, kterou musí urazit, což vede k jeho časovému (u pulzního signálu) nebo fázovému (u periodického signálu) posunu vůči zdroji.
Často používaná varianta optické zpožďovací linky využívá optická vlákna, která přivádějí světlo do zpožďovací jednotky a po uražení příslušné vzdálenosti jej opět odvádějí ven. Takovému zařízení říkáme vláknová zpožďovací linka. Hlavní výhodou této architektury je bezproblémové spojení s ostatními částmi optického systému uživatele při zachování nízkých vložných ztrát. Zpožďovací linka může být kompaktní a přenosná, což usnadňuje její integraci do stávajících sestav.
Díky sub-femtosekundovému rozlišení špičkových optických zpožďovacích linek patří mezi hlavní aplikace interferometrie (pro synchronizaci svazků ve více ramenech), koherentní kombinace svazků (pro vyrovnání fáze v jednotlivých kanálech), optická koherentní tomografie (pro snímání vrstev tkáně) a optické multiplexování s časovým dělením (pro prokládání datových kanálů) a řada dalších úloh na zpracování signálu, kde je nezbytné přesné časování.
